Lávka Štvanice

Lávka Štvanice

Ideové motto návrhu je “ Ostrov pluje do světa“. Štvanice je loď mířící napříč Evropou do světa Oceánů. Křivka Lávky – ráhna lodě – mírně vzdutá proti toku, odolává větru a svými konci brnká o různorodé civilizační břehy toku. Křivka lávky proti proudu Vltavy o základním poloměru v ose 520 m. Z urbanistického hlediska navržený koncept propojení parterů Karlína, Štvanice a Holešovic, ctí již navržené skutečnosti kolegů – klasicizující systém Karlína, přírodní křivky Štvanice a silně urbanizované nábřeží Holešovic, včetně fontány před tržnicí. Základem architektury návrhu lávky ve vztahu k monumentům blízkých staveb, stávajícího Negrelliho viaduktu, navazujících kompozic nábřeží Karlína a Holešovic, je zásada protipólu koncipovaném na subtilnosti, lehkosti a vzdušnosti, v korespondenci se sítí větví a pavučin parku Štvanice, při uplatnění vlastního výrazu lávky jako nového celku tohoto tisíciletí. Stříbrná základní konstrukce lávky ze tří podélných nosných trub složená z dílčích segmentů, je zavěšena přes příčné žluté trouby na čtyřech stříbrných „pavoučích nohách“, prostřednictvím „stříbrné pavučiny“ závěsných lan. Žluté zábradlí připomínající části pavoučích noh spolu s mostovkou z průhledného, průsvitného materiálu, kdy pod sebou vidím téct řeku, pomáhají k docílení lehkosti stavby zblízka, i z dálky. Osvětlení lávky tvoří dva podélné osvětlovací pásy halogenových trubic a infralamp, umístěných pod průsvitnou mostovkou. Základním konstrukčním materiálem komplexu lávky je ocel.